Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, je prováděcím předpisem k zákonu č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Právě ona pro revizního technika překládá obecné povinnosti zákona do konkrétních čísel — jak často se co kontroluje, v jakém rozsahu a co musí obsahovat doklad. Tenhle přehled shrnuje čtyři oblasti, které v terénu potkáte nejčastěji, a končí u toho, co do vyhlášky přinesla novela účinná od 1. ledna 2026.
Pracujeme se zněním účinným od 1. 1. 2026 (konsolidovaná verze 5, která už zahrnuje novelu 467/2025 Sb.).
Co vyhláška upravuje
Zákon o požární ochraně stanoví, že provozovatel musí udržovat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v provozuschopném stavu. Vyhláška 246/2001 Sb. k tomu doplňuje rozsah, způsob a lhůty: co je požárně bezpečnostní zařízení (PBZ), jak se kontroluje jeho provozuschopnost, jak se zachází s hasicími přístroji a v jakých intervalech se dělají preventivní požární prohlídky. Pro techniky je to tedy hlavní „číselník" oboru.
Kontrola provozuschopnosti PBZ (§ 7)
Požárně bezpečnostní zařízení jsou vyjmenována v § 2 odst. 4 — spadá sem mimo jiné elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, nouzové osvětlení, požární klapky a dveře, hydranty a hadicové systémy nebo požární ucpávky.
Kontrola provozuschopnosti PBZ se podle § 7 odst. 4 provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce nejméně jednou za rok, pokud dokumentace, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůtu kratší. U objektů podle přílohy č. 6 vyhlášky je lhůta nejméně jednou za 20 měsíců, opět nestanoví-li výrobce kratší.
Zdroj: § 2 odst. 4 a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
Hasicí přístroje nejsou PBZ (§ 9)
Častý omyl: hasicí přístroj není požárně bezpečnostní zařízení. Je to věcný prostředek požární ochrany (§ 2 odst. 3), a řídí se proto samostatným § 9, ne § 7. Bývá označován jako vyhrazený věcný prostředek požární ochrany (§ 4 odst. 2), ale mezi vyhrazená PBZ podle § 4 odst. 3 nepatří. Na doklad o kontrole tedy patří odkaz na § 9 — ne na § 7.
Kontrola provozuschopnosti přístroje se dělá po každém použití, při pochybnosti o jeho stavu a nejméně jednou za rok. Nádoba se navíc podrobuje periodické zkoušce (v praxi „tlakové zkoušce") v intervalu podle druhu:
| Druh hasicího přístroje | Kontrola provozuschopnosti | Periodická tlaková zkouška |
|---|---|---|
| Vodní a pěnový | nejméně 1× za rok | 1× za 3 roky |
| Ostatní (práškový, CO₂ a další) | nejméně 1× za rok | 1× za 5 let |
Zdroj: § 2 odst. 3, § 4 odst. 2 a 3 a § 9 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
Preventivní požární prohlídky (§ 13)
Preventivní požární prohlídka je organizační kontrola — sleduje dodržování předpisů o požární ochraně a stav dokladů, není to technická revize zařízení. Lhůty stanoví § 13 odst. 1 a odvíjejí se od kategorie provozované činnosti podle zákona o požární ochraně, ne od typu budovy:
| Kategorie činnosti | Lhůta prohlídky |
|---|---|
| S vysokým požárním nebezpečím | nejméně 1× za 3 měsíce |
| Se zvýšeným požárním nebezpečím | nejméně 1× za 6 měsíců |
| Bez zvýšeného požárního nebezpečí | nejméně 1× za rok |
U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí se prohlídka vyžaduje tam, kde se podle § 12 odst. 5 pravidelně vyskytují současně nejméně tři osoby nebo veřejnost. Schválené posouzení požárního nebezpečí může lhůty zkrátit.
Zdroj: § 12 odst. 5 a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
Kdo smí kontroly provádět
Odbornou způsobilost neřeší vyhláška, ale § 11 zákona č. 133/1985 Sb. — a je potřeba rozlišit tři různé režimy:
- Preventivní požární prohlídky. Podle kategorie činnosti je zajišťuje preventista požární ochrany (bez zvýšeného nebezpečí), technik požární ochrany (zvýšené nebezpečí) nebo osoba odborně způsobilá (vysoké nebezpečí). Platí i hierarchie: osoba odborně způsobilá má i způsobilost technika, technik i způsobilost preventisty.
- Kontrola provozuschopnosti PBZ. Rozsah určuje výrobce a normativní požadavky (§ 7). Že ji má provádět osoba na úrovni technika PO nebo osoby odborně způsobilé, vyplývá z výkladu HZS ČR a soudní praxe — není to výslovná litera § 11.
- Hasicí přístroje. Kontrolu a opravy provádí osoba proškolená výrobcem podle průvodní dokumentace přístroje; osvědčení technika ani osoby odborně způsobilé zákon pro hasicí přístroje nevyžaduje.
Zdroj: § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
Co je nového od 1. 1. 2026: Central stop a Total stop
Novela č. 467/2025 Sb. doplnila na konec § 2 odst. 4 písm. g) slova „, vypínací prvek Central stop a Total stop". Tím se tyto prvky staly druhem požárně bezpečnostního zařízení — nově tedy podléhají kontrole provozuschopnosti PBZ podle § 7 (nejméně jednou za rok). Uzavřený výčet vyhrazených PBZ v § 4 odst. 3 se přitom nezměnil, takže Central a Total stop mezi vyhrazená PBZ nepatří.
V praxi mají „dvojí právní život": jako PBZ podléhají kontrole podle § 7 a zároveň jako součást elektroinstalace revizi elektro. Jsou-li navázané na systém EPS, řeší se v rámci koordinační funkční zkoušky celku.
Pozor na zdroj informací. Závazný text novely dělá jen jedno — zařazuje Central a Total stop mezi PBZ. Konkrétní nepřímé metody kontroly (monitoring výkonových parametrů, kontinuální dohled, simulace poruchových stavů) nejsou v právním textu vyhlášky — pocházejí z důvodové zprávy k novele a z metodického doporučení Hospodářské komory (04/2026). Jde o doporučený způsob, jak kontrolu podle § 7 splnit, ne o zákonnou povinnost.
Zdroj: Vyhláška č. 467/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb.
Zdroj: Metodické doporučení Hospodářské komory ČR ke kontrolám Central stop a Total stop (04/2026)
Časté otázky
Co upravuje vyhláška č. 246/2001 Sb.?
Vyhláška č. 246/2001 Sb. je prováděcí předpis k zákonu č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Stanoví podmínky požární bezpečnosti při provozu — mimo jiné rozsah a lhůty kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (§ 7), kontroly a periodické tlakové zkoušky hasicích přístrojů (§ 9) a lhůty preventivních požárních prohlídek (§ 13). Používá se ve znění účinném od 1. 1. 2026.
Co se v požární prevenci změnilo od 1. 1. 2026?
Novela č. 467/2025 Sb. zařadila vypínací prvky Central stop a Total stop mezi druhy požárně bezpečnostních zařízení — doplnila je na konec § 2 odst. 4 písm. g). Nově tedy podléhají kontrole provozuschopnosti PBZ podle § 7 (nejméně jednou za rok). Nejde ale o vyhrazená PBZ: jejich uzavřený výčet v § 4 odst. 3 se novelou nezměnil.
Kdo smí provádět kontrolu provozuschopnosti PBZ?
Kontrola se provádí v rozsahu podle průvodní dokumentace výrobce a normativních požadavků (§ 7). Podle výkladu HZS ČR ji v praxi zajišťuje osoba s odbornou způsobilostí na úrovni technika požární ochrany nebo osoby odborně způsobilé (§ 11 zákona č. 133/1985 Sb.). Hasicí přístroje jsou samostatná kategorie — jejich kontrolu provádí osoba proškolená výrobcem podle průvodní dokumentace přístroje.