Preventivní požární prohlídka je pravidelná organizační kontrola, při které se u firmy nebo podnikající fyzické osoby zjišťuje stav zabezpečení požární ochrany, způsob dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřují se doklady o plnění povinností podle předpisů o požární ochraně. Nekontroluje se při ní funkce konkrétního zařízení. Tomu slouží kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a kontrola hasicích přístrojů.
Tento článek shrnuje, odkud povinnost plyne, kdo prohlídku smí udělat, v jakých lhůtách a co musí být v záznamu. Vycházíme ze znění vyhlášky č. 246/2001 Sb. účinného od 1. 1. 2026 a ze zákona č. 133/1985 Sb. ve znění od 30. 8. 2025.
Prohlídka není kontrola zařízení
Oba úkony se často zaměňují, protože je nezřídka dělá tentýž člověk při jedné návštěvě. Právně jde ale o dvě různé věci:
| Preventivní požární prohlídka | Kontrola provozuschopnosti PBZ | Kontrola hasicího přístroje | |
|---|---|---|---|
| Co se kontroluje | dodržování předpisů, stav zabezpečení, doklady | funkce konkrétního zařízení | provozuschopnost přístroje |
| Ustanovení | § 12 a § 13 vyhlášky | § 7 vyhlášky | § 9 vyhlášky |
| Lhůta | 3, 6 nebo 12 měsíců podle kategorie | nejméně 1× za rok | nejméně 1× za rok |
| Doklad | záznam do požární knihy | doklad o kontrole provozuschopnosti | doklad, štítek a plomba |
Při prohlídce se tedy kontroluje i to, zda kontroly zařízení proběhly a jsou doložené. Samotnou kontrolu zařízení ale prohlídka nenahrazuje.
Právní základ
Povinnost plyne ze zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Podle § 5 odst. 1 písm. e) musí právnické a podnikající fyzické osoby pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany a neprodleně odstraňovat zjištěné závady.
Vyhláška č. 246/2001 Sb. pak v § 12 stanoví, že se tyto pravidelné kontroly provádějí formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů. Lhůty prohlídek nejsou v zákoně, ale ve § 13 vyhlášky.
Předmětem prohlídky je podle § 12 odst. 2 vždy:
- stav zabezpečení požární ochrany,
- způsob dodržování podmínek požární bezpečnosti,
- prověření dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.
Kdo prohlídku provádí
Zákon dává na výběr ze tří osob:
- osoba odborně způsobilá (§ 11 odst. 1 zákona). Patří sem mimo jiné osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ministerstva vnitra,
- technik požární ochrany (§ 11 odst. 2). Způsobilost získá zkouškou před komisí ministerstva vnitra,
- preventista požární ochrany (§ 11 odst. 6). Činnost vykonává na základě absolvované odborné přípravy.
Osobě odborně způsobilé a technikovi požární ochrany vydává ministerstvo vnitra osvědčení (§ 11 odst. 3). Platí hierarchie: osoba odborně způsobilá má i způsobilost technika požární ochrany a technik i způsobilost preventisty (§ 11 odst. 7).
Důležité je, že zákon tuto trojici neváže na kategorii činnosti. Prohlídku u činnosti s vysokým požárním nebezpečím tedy podle § 5 odst. 1 písm. e) může provést kterákoli z těchto tří osob. Lhůty k odstranění zjištěných závad navrhuje osoba, která prohlídku provádí (§ 12 odst. 3 vyhlášky).
Lhůty podle kategorie činnosti
Zákon dělí provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí do tří kategorií (§ 4 odst. 1): bez zvýšeného, se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím. Podle kategorie stanoví § 13 odst. 1 vyhlášky nejdelší lhůty prohlídek:
| Kategorie činnosti | Lhůta preventivní požární prohlídky |
|---|---|
| S vysokým požárním nebezpečím | nejméně 1× za 3 měsíce |
| Se zvýšeným požárním nebezpečím | nejméně 1× za 6 měsíců |
| Bez zvýšeného požárního nebezpečí (v rozsahu § 12 odst. 5) | nejméně 1× za rok |
Lhůty mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany (§ 13 odst. 2).
Do kategorie často rozhoduje budova. Činnost v budově se sedmi a více nadzemními podlažími nebo vyšší než 22,5 m je činností se zvýšeným požárním nebezpečím, kromě bytových domů. Činnost v budově s patnácti a více nadzemními podlažími nebo vyšší než 45 m je činností s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona). Úplný výčet má zákon. Kdo do kategorie se zvýšeným ani s vysokým nebezpečím nepatří, provozuje činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí.
Kdy prohlídka u činností bez zvýšeného nebezpečí
U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí se prohlídky nedělají všude. Podle § 12 odst. 5 vyhlášky jsou povinné v provozech, kde se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně tři osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli, nebo veřejnost. Dále tam, kde to určí provozovatel. Nestačí tedy tři libovolné osoby. Rozhodují zaměstnanci provozovatele, nebo přítomnost veřejnosti.
Co se při prohlídce kontroluje
Konkrétní obsah prohlídky vyhláška nevyjmenovává bod po bodu. Vychází z povinností, které provozovatel má. Při prohlídce se proto typicky prochází:
- doklady o kontrolách hasicích přístrojů a požárně bezpečnostních zařízení: zda existují a zda neprošly termíny,
- dokumentace požární ochrany. Její kontrola se podle § 40 odst. 4 dělá v rámci prohlídek nejméně jednou za rok, po každém požáru a po každé změně, která ovlivnila její obsah,
- únikové cesty: zda jsou označené únikové východy a směry úniku a zda jsou chodby a schodiště trvale volně průchodné (§ 11 odst. 3 vyhlášky),
- podmínky pro hašení: volné příjezdy široké nejméně 3 m, trvale volný přístup k zařízením pro zásobování požární vodou, označení hlavních vypínačů a uzávěrů a tísňového čísla (§ 11 odst. 2 vyhlášky).
Výběr toho, co a jak podrobně projít, je na osobě, která prohlídku provádí. Opírá se přitom o kategorii činnosti a dokumentaci požární ochrany provozovatele.
Časté závady
Bez statistik, z povahy povinností, se při prohlídkách opakují hlavně:
- zastavěné nebo zamčené únikové cesty a chybějící značení únikových východů,
- zastavěný přístup k hydrantům nebo hasicím přístrojům,
- propadlé termíny kontrol hasicích přístrojů nebo požárně bezpečnostních zařízení, případně chybějící doklady,
- dokumentace požární ochrany, která neodpovídá změnám v provozu,
- v bytových domech hořlavé kapaliny uložené ve společných a sklepních prostorách. To § 44 odst. 4 vyhlášky zakazuje, s výjimkou paliva k vytápění nejvýše 40 litrů na jeden spotřebič.
Záznam o prohlídce
Provedení prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam musí být sepsán bezprostředně po prohlídce (§ 12 odst. 6). Požární kniha slouží i k záznamům o školeních, požárech, cvičných poplaších a kontrole dokumentace požární ochrany (§ 37 odst. 1).
Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje podle § 12 odst. 7:
- datum provedení,
- označení objektu a pracoviště,
- zjištěné skutečnosti,
- navržená opatření,
- stanovení způsobu a termínů jejich splnění,
- jméno a podpis osoby, která záznam provedla,
- jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby,
- záznam o splnění navržených opatření.
Poslední bod znamená, že záznam se nezavírá v den prohlídky. Ke splnění opatření se vracíte, typicky při další prohlídce.
SVJ a bytové domy
Zvláštní pravidlo pro společenství vlastníků ani pro bytové domy zákon ani vyhláška neobsahují. Plošné tvrzení „SVJ musí mít prohlídku každý rok" proto neplatí. Rozhoduje totéž co jinde: kategorie činnosti a u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí podmínky § 12 odst. 5, tedy nejméně tři zaměstnanci provozovatele nebo veřejnost. Bytové domy přitom zákon výslovně vyjímá z pravidla, podle kterého budova se sedmi a více podlažími znamená zvýšené požární nebezpečí.
Zda konkrétní dům prohlídky potřebuje, je odborné posouzení. Patří osobě odborně způsobilé nebo technikovi požární ochrany. Nezávisle na prohlídkách platí, že kdo vlastní nebo užívá požárně bezpečnostní zařízení a hasicí přístroje, má je udržovat v provozuschopném stavu (§ 17 odst. 1 písm. e) zákona).
Prohlídka v Plamínku
Plamínek je aplikace pro techniky požární ochrany. Preventivní požární prohlídku v něm vyplníte podle kontrolního seznamu, který si upravíte jako šablonu. K jedné položce zapíšete i více závad a záznam vytisknete spolu s ostatními doklady z revize. Jak to vypadá v praxi, ukazuje stránka Záznam preventivní požární prohlídky. Aplikaci si můžete vyzkoušet 14 dní zdarma.
Celý rámec vyhlášky, tedy kontroly PBZ, hasicí přístroje, prohlídky a novelu od roku 2026, shrnuje článek Vyhláška 246/2001 Sb. o požární prevenci.
Zdroj
Zdroj: § 11, § 12, § 13, § 37, § 40 a § 44 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci (zakonyprolidi.cz)
Zdroj: Vyhláška č. 246/2001 Sb., znění od 1. 1. 2026 (e-Sbírka)
Zdroj: § 4, § 5 odst. 1 písm. e), § 11 a § 17 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (zakonyprolidi.cz)
Zdroj: Zákon č. 133/1985 Sb., znění od 30. 8. 2025 (e-Sbírka)
Časté otázky
Jak často se dělá preventivní požární prohlídka?
Podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb. nejméně jednou za 3 měsíce u činností s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 6 měsíců u činností se zvýšeným požárním nebezpečím a nejméně jednou za rok u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí, pokud na ně dopadá § 12 odst. 5. Schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany může lhůty zkrátit.
Kdo smí provádět preventivní požární prohlídku?
Osoba odborně způsobilá, technik požární ochrany nebo preventista požární ochrany (§ 5 odst. 1 písm. e) a § 11 odst. 6 zákona č. 133/1985 Sb.). Zákon tuto trojici neváže na kategorii činnosti.
Co musí obsahovat záznam o preventivní požární prohlídce?
Datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření se způsobem a termíny splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby a záznam o splnění navržených opatření (§ 12 odst. 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb.). Záznam se sepisuje bezprostředně po prohlídce.
Kam se preventivní požární prohlídka zapisuje?
Do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem (§ 12 odst. 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Musí SVJ dělat preventivní požární prohlídky?
Zvláštní pravidlo pro SVJ ani bytové domy předpisy neobsahují. Záleží na kategorii provozované činnosti a u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí na tom, zda se v objektu pravidelně vyskytují nejméně tři zaměstnanci nebo veřejnost (§ 12 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb.). Posouzení konkrétního domu patří odborně způsobilé osobě nebo technikovi požární ochrany.
